„Tydýt“ vydal knížku pro děti, my jsme byli u toho aneb o rodině i psaní s Lukášem Pavláskem

Když se řekne Lukáš Pavlásek, možná si hned vybavíte tak trochu nelichotivou přezdívku „tydýt“. Já ne, já si představím jeho originální smysl pro humor. Nedávno Lukáš pokřtil jeho novou knihu. My jsme ho při té příležitosti vyzpovídali. Jak to má Lukáš s rodinou? Co je pro něj důležité? Najdete se v jeho názorech i vy?

Lukáši, když se řekne rodina, co se vám jako první vybaví?

Vybaví se mi máma, táta, babička, druhá babička, dědové, brácha, teta, strejda, jedna sestřenice, druhá sestřenice a její děti, prababička, pes Fido, pes Lump, Pes Ája, léto na jedné chalupě, léto na druhé chalupě, cesta vlakem, přestup v Plzni, koupání, sběr borůvek, teta s mámou a jejich diety, hraní na kytaru, moje první představení, skákání ze seníku, chytání ryb na kterým se nikdy nic nechytí plus se mi vybaví spousta dalších věcí, námět na několik knih.

Říká se, že člověka nejvíce formují rodiče a prostředí, ve kterém žije. Ve vašem případě to musel být hodně velký nářez :-). Jak to tedy bylo? Co způsobilo, že se zrodil fenomén „tydýt“ a mistr stand up comedy Pavlásek?

Já jsem od mala furt předváděl nějaké scénky a dělal jsem doma představení pro rodinu, nutil jsem je sedět a koukat na to, klidně i několik hodin,  a rozdával jsem jim svoje knížky co jsem si jako dítě sám vydával, takže mě formoval jejich smích, že jsem si říkal, když se tomu smějí oni, mohl se tomu smát i někdo jiný, byli to zkrátka moji první diváci.

A co vy a děti?

Chtěl bych mít určitě hodně velkou rodinu, je mi jedno jestli kluk nebo holka, hlavně  se těším až začnou objevovat mojí knihovnu, všechny ty Mayovky a Foglarovky co sbírám a taky se těším až jim ukážu všechny místa kam rád jezdím od mala, ať na chalupě nebo na táboře kam jezdíme s kamarády.

Jak podle vás vypadá ideální den strávený s rodinou?

Nejlepší den je na chalupě, je mi tak deset, od rána si čtu zalezlý někde v koutě, pak jdeme do lesa, cestou se pohádá máma s tetou, sbíráme borůvky, vrátíme se do chalupy, máma s tetu se zase usmíří, jdeme s dětma do vesnice, děda nám namaže chleba a pak si zase někam zalezu a čtu si.

Působíte hodně free, jste ale takový i doma, když se zavřou dveře a jste z dohledu?

Nejradši jsem někde zalezlý a čtu si a nikdo mě při tom nesmí rušit.

Kde berete inspiraci pro psaní knížek právě pro děti? Je to přece jen náročný obor…

Tak já ty knížky píšu pro sebe, a když je pak dávám přečíst ostatním, tak říkám, že jsou určeny dětem, abych nevypadal infantilně, ale ve skutečnosti jsou pro mě, já jsem totiž takové přerostlé dítě.